Tělo si vitamín K umí vytvořit, toto množství však samo o sobě nestačí a je nutné ho doplňovat stravou. Nicméně jestliže má člověk pestrý jídelníček, nedostatek vitamínu K mu nehrozí. Jeho snížená hladina zpravidla souvisí s určitými zdravotními problémy nebo k ní může vést užívání jistých léků. V takovém případě nelze spoléhat pouze na příjem vitamínu ze stravy, a doktor proto může navrhnout, abyste si pořídili doplněk stravy s touto látkou a hladinu vitamínu K tak vyrovnali.
Co se dozvíte v článku
Co je vitamín K?
Vitamín K je látkou, která se dobře rozpouští v tucích. V těle se ukládá jak v játrech, tak v dalších tělesných tkáních, jako například v mozku, srdci, slinivce břišní a kostech. Pro tělo představuje nepostradatelnou živinu, jelikož podporuje jeho správné fungování a rozvíjení se. Malé množství této látky si je tělo schopno samo vytvořit, nicméně je důležité přijímat vitamín K i z jiných zdrojů.
Na rozdíl od jiných vitamínů není běžné, že by se užíval jako doplněk stravy. Většinou nám totiž postačí množství, které získáme z potravy. Pokud se však poohlížíte po doplňku s vitamínem K, lze zakoupit sám o sobě nebo v kombinaci s jinými živinami, a to třeba s vápníkem, hořčíkem či vitamínem D.
Co obsahuje vitamín K?
Vitamín K zahrnuje různé sloučeniny, které se vyznačují podobnou chemickou strukturou. Rozlišují se tři jeho typy, a to vitamín K1, vitamín K2 a vitamín K3, přičemž nejznámější jsou vitamíny K1 a K2. Oba se přitom získávají z různých zdrojů a jsou tělem absorbovány různou rychlostí. Vitamín K3 (menadion) je syntetickou formou, která se nepřidává do potravin a nepůsobí ani v doplňcích stravy, jelikož v 80. a 90. letech 20. století bylo zjištěno, že ničí jaterní buňky.
Vitamín K1 (fylochinon) se nalézá hlavně v potravinách rostlinného původu, najdeme ho především v listové zelenině a v některých dalších druzích zeleniny. Vitamín K2 (menachinon) je méně běžným typem a bývá součástí živočišných potravin a fermentovaných produktů. Obsahuje sloučeniny, které se získávají hlavně z masa, sýrů a vajec. U člověka ho vytvářejí střevní bakterie. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
V čem je vitamín K?
Potraviny obsahující vitamin K ve velkém množství jsou například hovězí játra, zelený čaj, chřest nebo tuřín. Ke vstřebávání vitamínu K přitom přispívá mít ve stravě zabudovaný tuk. Vyvarovat byste se však měli zmrazení potravin, protože může vést ke zničení této látky, ohřívání by nicméně mít vliv nemělo.
Jak už bylo řečeno výše, vitamin K1 najdeme ve velké míře v listové zelenině, jako je kapusta, špenát, brokolice, zelí, hlávkový salát či mangold. Vysvětlení toho, proč se tato živina nachází hlavně v listové zelenině, je jednoduché, vitamín K totiž obsahuje chlorofyl. Mezi jeho další zdroje se řadí rostlinné oleje (sójový, olivový a řepkový), cereálie a některé druhy ovoce a zeleniny. Dobrým zdrojem vitamínu K v rámci ovoce jsou pak borůvky, fíky a konzervovaná dýně.
Vitamin K2 v potravinách
Zdrojem přírodního vitamínu K2 je maso včetně ryb. Dále se tato látka vyskytuje v mléčných výrobcích, vejcích, ale i japonském nattu (sýr vyráběný z fermentovaných sójových bobů). Co se týče mléčných výrobků, vitamínem K2 disponují sýry, jogurty a máslo. [7, 8, 9, 10]
Jaké má vitamín K účinky?
Klíčovou roli hraje vitamín K při hojení ran, srážení krve a je stěžejní také pro zdraví kostí. Co se týče srážení krve, produkuje vitamín K čtyři ze třinácti proteinů, které jsou nutné ke koagulaci. Ta pak zastavuje krvácení a napomáhá hojení.
Vitamín K se rovněž aplikuje ke snížení rizika krvácení u onemocnění jater. Mimoto vytváří protein osteokalcin, jímž se předchází nízké hustotě kostí (osteopenie). Z některých studií zároveň vyplývá, že by vitamín K přijímaný ve větším množství mohl snižovat riziko zlomeniny, konkrétně zlomeniny kyčle.
Na základě dalších studií se zdá, že by tato látka mohla mít příznivé účinky i na jiné potíže, například zmírňovat ranní nevolnosti a chránit kognitivní funkce včetně myšlení, učení, paměti a organizačních schopností. Kromě toho by vitamin K měl přispívat ke zdraví srdce, jelikož má snižovat zánět a zamezovat hromadění vápníku. Účastní se totiž na tvorbě matrix Gla proteinů (MGP) zabraňujících kalcifikaci a kornatění tepen.
Poměrně nedávno bylo dále zjištěno, že jistá forma vitamínu K účinkuje jako antioxidant, u nějž se předpokládá, že by mohl mít zásadní význam v prevenci proti Alzheimerově nemoci a dalším onemocněním. Mimoto se uvádí, že dostatečný příjem vitamínu K má snižovat riziko mrtvice.
Nežádoucí účinky vitamínu K
Vzhledem k jeho schopnosti tvořit sraženiny by měli být obezřetní ti, kteří berou léky na ředění krve, jako je warfarin. U nich by náhlé změny v příjmu vitamínu K mohly stát za zvýšením či snížením antikoagulačního účinku. Tito jedinci by se proto o užití doplňků s vitamínem K měli poradit se svým lékařem. Kromě toho se uvádí, že ve vzácných případech může nadměrný příjem vitamínu K vést ke ztrátě chuti k jídlu, otoku, potížím s dýcháním, zvětšeným játrům, podrážděnosti, žloutence nebo ztuhlým svalům.
Jaké má vitamín K2 účinky?
Vitamín K2 má dle všeho snižovat riziko srdečních onemocnění. Co se týče vitamínu K2 a vedlejších účinků, nebylo u něj zjištěno, že by vyvolával vážné zdravotní obtíže, pokládá se za bezpečnou látku. Maximálně nastávaly mírné nežádoucí účinky, a to průjem, nevolnost nebo kožní vyrážka. Ke kontraindikacím vitamínu K2 může pak docházet s léčivy, jako jsou antibiotika, warfarin, sekvestranty žlučových kyselin nebo orlistat. [11, 12, 13, 14, 15, 16]
Doporučená denní dávka vitamínu K
Co se týče konkrétních hodnot pro jednotlivá věková stadia člověka a podle jeho pohlaví, obecně se doporučují tyto denní dávky:
- novorozenci do 6 měsíců: 2 mcg/den,
- novorozenci od 7 do 12 měsíců: 2,5 mcg/den,
- děti od 1 do tří let: 30 mcg/den,
- děti od 4 do 8 let: 55 mcg/den,
- děti od 9 do 13 let: 60 mcg/den,
- dospívající ve věku od 14 do 18 let: 75 mcg/den,
- muži ve věku 19 let a starší: 120 mcg/den,
- ženy ve věku 19 let a starší: 90 mcg/den (včetně těhotných a kojících).
Nicméně pokud člověk jí pestrou a vyváženou stravu, neměl by s dosažením tohoto množství mít problém. Zároveň je třeba dodat, že nadbytečný vitamín K se ukládá v játrech pro budoucí využití, takže ho není nutné konzumovat každý den. [17, 18, 19]
Nedostatek vitamínu K
Na nedostatek vitamínu K lidé běžně netrpí. Pokud se tak stane, mohou za to nějaké vážné zdravotní obtíže, jako je například cystická fibróza nebo ucpaný žlučovod. Na vině bývají i poruchy trávení, jako je Crohnova choroba, syndrom krátkého střeva, ulcerózní kolitida či celiakie. Kromě toho může nedostatek vitamínu K způsobit užívání antikoagulantů, antikonvulziv nebo antibiotik či k němu mají tendenci podvyživení jedinci nebo ti, kteří pijí nadměrně alkohol nebo podstoupili bariatrickou operaci.
Co se týče antibiotik snižujících hladinu vitamínu K, jedná se především o cefalosporiny a muselo by se je brát nejméně 10 dní v kuse. Dochází k tomu proto, že likvidují všechny bakterie, včetně těch produkujících vitamín K. Stát za nedostatkem této látky může ale též lék na hubnutí Orlistat a přídatná látka olestra sloužící ke snížení množství tuku, které může tělo absorbovat. Poněvadž je vitamín K rozpustný v tucích, může to mít vliv i na jeho hladinu v těle. Stejný efekt pak mají léky snižující cholesterol.
Nízká hladina vitamínu K v těle přitom zvyšuje pravděpodobnost krvácení a může se projevit tím, že se dotyčnému dělají snadno modřiny nebo se hůře zastavuje krvácení. Mezi další příznaky snížené hladiny vitamínu K se řadí pocit ospalosti, záchvaty, zvracení, tmavě zbarvená stolice s krví, malé červené skvrny (petechie) či žloutenka. Řešením je v takovém případě začít brát doplňky s vitamínem K nebo navýšit příjem potravin, které ho obsahují.
Z čeho si myslíte, že nejvíce čerpáte vitamín K?
Je známou věcí, že novorozencům se po porodu podává injekce s vitamínem K za účelem zabránit možnému krvácení, zvláště do mozku. Činí se tak proto, jelikož děti přichází na svět bez bakterií ve střevech, které by si ho uměly vytvořit. Z mateřského mléka navíc nezískají potřebné množství a placenta ho nepropouští.
Nedostatek vitamínu K se u novorozenců pokládá za tak nebezpečný, že se tato látka podává injekčně plošně. Nejvíce jsou přitom tímto ohroženy nedonošené děti nebo ty děti, jejichž matka užívala léky proti záchvatům. Pokud by rodiče byli z nějakého důvodu proti podání injekce, jsou dostupné i kapky s vitamínem K. [20, 21, 22, 23, 24, 25]
Zdroje: webmd.com, health.clevelandclinic.org, healthline.com, medlineplus.gov, medicalnewstoday.com, mountsinai.org, nutritionsource.hsph.harvard.edu, nhs.uk, healthdirect.gov.au, ods.od.nih.gov, health.com