Neléčená meningitida může zabíjet. Všimněte si příznaků včas

Barbora Kubešová

31. 5. 2019 9:00

Meningitida neboli zánět mozkových blan je infekční onemocnění, které typicky způsobují bakterie, viry nebo jiné mikroorganismy.

Za vznik bakteriální meningitidy jsou zodpovědné různé druhy bakterií, jako je například streptokok skupiny B, bakterie Listeria, pneumokoky nebo meningokoky typu A, B, C, Y, a W.

Virová meningitida mívá méně závažný průběh než meningitida bakteriální. Způsobují ji různé druhy virů, jako například enteroviry, virus Herpes simplex typu 1 a 2, virus Varicella zoster, virus příušnic nebo HIV virus.

Příznaky meningitidy zahrnují například silné dlouhotrvající bolesti hlavy, ztuhlost šíje, bolesti svalů a kloubů, horečky, zvracení, poruchy vědomí nebo zmatenost, projevit se ovšem může také fotofobie, fonofobie nebo petechiální vyrážka.

Meningitida může způsobit řadu komplikací, jako je například sepse, pokles krevního tlaku, vysoká nebo nízká teplota, syndrom systémové zánětové reakce, gangréna končetin, krvácení do nadledvin, otok mozku nebo postižení hlavových nervů.

Lékaři mohou meningitidu potvrdit především prostřednictvím lumbální punkce. Po určení diagnózy lékaři podávají pacientům co nejrychleji širokospektrální antibiotika, při virové infekci se poté používají antivirotika.

Účinnou prevencí proti meningitidě je kromě dalších opatření také vakcinace. V současné době se využívá například kvadrivalentní vakcína proti meningokokům skupiny A, C, W135 a Y, dále také samostatné očkování proti typu B.

Všechny fotografie

Meningitida (zánět mozkových blan) je infekční onemocnění, které typicky způsobují bakterie, viry nebo jiné mikroorganismy. Jedná se vlastně o zánět ochranných membrán pokrývajících mozek a míchu. Projevuje se bolestmi hlavy, ztuhlostí šíje, zmateností nebo poruchami vědomí. Pokud se onemocnění včas neléčí, může způsobit závažné dlouhodobé následky, jako je ztráta sluchu, ochrnutí, epilepsie či různé kognitivní poruchy.

Co je meningitida?

Pokud člověk onemocní meningitidou, dochází u něj k zánětu mozkových blan (mening). Postupně se začne objevovat otok mozku, zanítit se mohou i stěny krevních cév a sníží se tak průtok krve. Všechny tyto změny vedou ke zvýšení nitrolebečního tlaku, mozkové buňky trpí nedostatkem kyslíku a postupně odumírají. Meningitida často ohrožuje pacienty s oslabenou imunitou.

Příčiny meningitidy

Meningitidu obvykle způsobují infekce, které přenáší různé mikroorganismy. Původcem bývají nejčastěji viry, bakterie, plísně nebo prvoci. Infekce se ovšem může vyvinout také v důsledku poranění hlavy nebo jako komplikace jiného onemocnění. V některých případech může mít meningitida také neinfekční původ (například vlivem některých léků).

Bakteriální meningitida

Ačkoli to ví málokdo, bakterie zodpovědné za vznik meningitidy se u některých lidí běžně vyskytují například v nosohltanu a nijak jim neubližují. Mohou se z nich ovšem stát přenašeči. Typy bakterií, které jsou zodpovědné za vznik bakteriální meningitidy, se mohou lišit v závislosti na věkové skupině infikovaných pacientů. U novorozenců se často jedná o streptokoka skupiny B nebo bakterii Listeria. Dospělí se naopak nejčastěji potýkají s pneumokoky nebo meningokoky typu A, B, C, Y a W.

Mezi nejznámější bakteriální původce meningitidy patří bakterie Neisseria meningitidis (meningokok), která infikuje pouze člověka. Přenos meningitidy probíhá kapénkovou infekcí (kýcháním, polibky nebo také sdíleným jídlem) a způsobuje závažné epidemie. Nejvíce ohrožení jsou oslabení jedinci (fyzickou námahou, stresem či jiným onemocněním) a lidé s oslabenou imunitou. Když se meningokok dostane do mozku, může způsobit meningokokovou meningitidu, pokud se dostane do krve, způsobuje sepsi. Dále ovšem bývá zodpovědný také za zápal plic, bronchitidu a vznik dalších infekcí.

Kromě toho existuje také tuberkulózní meningitida, která převládá v zemích, kde má tuberkulóza endemický charakter. Jejím původcem je nejčastěji mycobacterium tuberculosis.

Virová meningitida

Virová meningitida mívá obvykle méně závažný průběh než meningitida bakteriální. Způsobují ji různé druhy virů, které zahrnují například enteroviry, virus Herpes simplex typu 1 nebo 2, virus Varicella zoster (původce planých neštovic), virus příušnic nebo také HIV virus.

Plísňová meningitida

Fungální meningitida se u osob s normálně fungujícím imunitním systémem objevuje velice zřídka, někdy k ní ovšem může dojít při kontaminaci léků. Můžeme se s ní setkat například u pacientů infikovaných virem HIV, u kterých kvůli nemoci dochází ke ztrátě imunity. Nejčastější formou je kryptokoková meningitida, kterou způsobuje kvasinka Cryptococcus neoformans.

Parazitická meningitida

Pokud lékaři potvrdí, že v mozkomíšním moku převažují eozinofily, původcem meningitidy jsou pravděpodobně parazité. Nejčastěji se jedná o různé druhy hlístic, meningitidu mohou ale zapříčinit také nemoci způsobené parazity, jako je toxokaróza nebo cysticerkóza.

Neinfekční příčiny meningitidy

Meningitida může být způsobena také celou řadou neinfekčních příčin, kam patří například rozšíření rakoviny na mozkomíšní pleny, další zánětlivá onemocnění (například sarkoidóza), systémový lupus erythematodes nebo působení některých léků.

Další druhy meningitidy

Lékaři dělí meningitidu také na hnisavé a nehnisavé typy.

Nehnisavá (aseptická) meningitida

O aseptické meningitidě lékaři hovoří ve chvíli, kdy se neprokáže bakteriální infekce. Obvykle ji způsobují viry, což mohou být například enteroviry, virus příušnic a vzácně virus HIV.

Hnisavá meningitida

Hnisavá meningitida patří mezi velice závažná onemocnění. Jedná se o akutní infekci, jejíž průběh je velice rychlý. Tato choroba po sobě navíc zanechává trvalé následky nebo končí smrtí. Patří sem například:

Pneumokoková purulentní meningitida
Meningokoková meningitida a sepse

Inkubační doba meningitidy

Inkubační doba meningokokové meningitidy je velice krátká, uvádí se zhruba 1–8 dní. Během několika málo hodin může dojít k prudkému vzestupu horečky, objeví se nevolnost, zvracení, ztuhnutí šíje nebo petechie. Průběh tuberkulózní meningitidy bývá naopak pozvolnější.

Meningitida příznaky

Bakteriální meningitida se řadí mezi urgentní stavy, jelikož její symptomy se rozvíjí velice rychle během několika hodin. Příznaky meningitidy u dětí a dospělých se mohou značně lišit. U starších pacientů se jedná především o:

Silné dlouhotrvající bolesti hlavy
Ztuhlost šíje
Bolesti svalů a kloubů
Náhlá horečka
Mravenčení
Zvracení
Zmatenost
Poruchy vědomí
Fotofobie – neschopnost snášet světlo
Fonofobie – neschopnost snášet hlasité zvuky

Pokud je meningitida způsobená bakterií Neisseria meningitidis, součástí projevů může být také petechiální vyrážka. Na těle pacienta se objeví velký počet malých, nepravidelných fialových či červených skvrn (petechií). Nejvíce postižený bývá trup, dolní končetiny, sliznice, spojivky a také dlaně. Skvrny obvykle nezmizí ani po zatlačení na místo výskytu prstem nebo sklenicí.

Sepse

Infekce může zapříčinit také sepsi, které se lidově říká otrava krve. Jedná se o systémovou zánětlivou reakci organismu (SIRS) na přítomnost infekce, která bývá velice závažná. V takovém případě se totiž bakterie dostane do krve a šíří se po celém těle. Pacientům selhávají důležité orgány, jako jsou ledviny, játra a poté také srdce. Až pro čtvrtinu postižených je sepse smrtelná.

Další komplikace

V raných fázích mohou meningitidu doprovázet také další potíže, které vyžadují specifickou léčbu a většinou poukazují na to, že nemoc je velmi vážná. Kromě sepse to může být:

Pokles krevního tlaku
Zrychlený dech
Zrychlená srdeční frekvence
Vysoká teplota
Abnormálně nízká teplota
Syndrom systémové zánětové reakce

U meningokokových onemocnění někdy dochází také ke gangréně končetin, infekce může dále způsobit krvácení do nadledvin, otok mozku a herniaci, což je vyhřeznutí mozku spodinou lebeční. Zánět mozkových blan způsobuje také postižení hlavových nervů, které se může projevit poruchami zraku a sluchu. Ztráta sluchu a potíže se zrakem poté často přetrvávají i po léčbě meningitidy.

Diagnostika

Pokud má lékař podezření na výskyt meningitidy, nejprve provede základní vyšetření a zkontroluje, zda pacient na těle nemá vyrážku. Také ho poprosí, aby dal hlavu na prsa, čímž kontroluje ztuhnutí šíje. Meningitidu mohou ovšem lékaři potvrdit především prostřednictvím lumbální punkce. Jedná se o vyšetření, během kterého se pacientovi odebere vzorek mozkomíšního moku z páteřního kanálu speciální jehlou. Vzorek mozkomíšního moku se poté testuje v laboratořích na přítomnost mikroorganismů.

Léčba meningitidy

Neléčená meningitida může pacienta ohrozit na životě. Nemocným se proto co nejrychleji po určení diagnózy podávají širokospektrální antibiotika, jako jsou cefalosporiny 3. generace nebo penicilin. Při virové infekci se používají antivirotika.

Doporučuje se také pomocná léčba kortikosteroidy, která slouží jako prevence komplikací při rozsáhlém zánětu. Virová meningitida obvykle vyžaduje pouze podpůrnou léčbu, aplikují se antivirotika a důležitý je klidový režim. Tuberkulózní meningitidu je naopak ve většině případů nutné léčit antituberkulotiky i déle než rok. Plísňová meningitida vyžaduje léčbu prostřednictvím fungicidů.

Meningitida u dětí

Jelikož imunitní mechanismus není u dětí ještě dostatečně vyvinutý, meningitida často ohrožuje právě malé pacienty. Příznaky tohoto onemocnění ovšem mívají odlišné než symptomy u dospělých. Meningitida se může projevit například podrážděností, neklidem, odmítáním potravy, změnou spánku, nechutenstvím, zvracením, problémy s dýcháním, bledostí končetin nebo abnormální barvou kůže. U kojenců někdy vlivem zvýšeného nitrolebečního tlaku dochází také k vzedmutí fontanely.

Očkování proti meningitidě

Účinnou prevencí proti meningitidě je kromě dalších opatření (krátkodobá preventivní léčba antibiotiky) také vakcinace. Od 80. let 20. století je dostupná imunizace proti bakterii Haemophilus influenzae, kterou do svého očkovacího programu začlenilo mnoho zemí.

V současné době se využívá kvadrivalentní vakcína, která chrání proti meningokokům skupiny A, C, W135 a Y, na trhu se ovšem objevilo také samostatné očkování proti nejnebezpečnějšímu typu B. Kromě toho existuje i vakcína proti 13 typům pneumokoků.

Dalších 6 fotografií

Přidejte svůj názor

Žádné názory

'; document.getElementById('preroll-iframe').onload = function () { setupIframe(); } prerollContainer = document.getElementsByClassName('preroll-container-iframe')[0]; } function setupIframe() { prerollDocument = document.getElementById('preroll-iframe').contentWindow.document; let el = prerollDocument.createElement('style'); prerollDocument.head.appendChild(el); el.innerText = "#adContainer>div:nth-of-type(1),#adContainer>div:nth-of-type(1) > iframe { width: 99% !important;height: 99% !important;max-width: 100%;}#videoContent,body{ width:100vw;height:100vh}body{ font-family:'Helvetica Neue',Arial,sans-serif}#videoContent{ overflow:hidden;background:#000}#adMuteBtn{ width:35px;height:35px;border:0;background:0 0;display:none;position:absolute;fill:rgba(230,230,230,1);bottom:20px;right:25px}"; videoContent = prerollDocument.getElementById('contentElement'); videoContent.style.display = 'none'; videoContent.volume = 1; videoContent.muted = false; const playPromise = videoContent.play(); if (playPromise !== undefined) { playPromise.then(function () { console.log('PREROLL sound allowed'); // setUpIMA(true); videoContent.volume = 1; videoContent.muted = false; setUpIMA(); }).catch(function () { console.log('PREROLL sound forbidden'); videoContent.volume = 0; videoContent.muted = true; setUpIMA(); }); } } function setupDimensions() { prerollWidth = Math.min(iinfoPrerollPosition.offsetWidth, 480); prerollHeight = Math.min(iinfoPrerollPosition.offsetHeight, 320); } function setUpIMA() { google.ima.settings.setDisableCustomPlaybackForIOS10Plus(true); google.ima.settings.setLocale('cs'); google.ima.settings.setNumRedirects(10); // Create the ad display container. createAdDisplayContainer(); // Create ads loader. adsLoader = new google.ima.AdsLoader(adDisplayContainer); // Listen and respond to ads loaded and error events. adsLoader.addEventListener( google.ima.AdsManagerLoadedEvent.Type.ADS_MANAGER_LOADED, onAdsManagerLoaded, false); adsLoader.addEventListener( google.ima.AdErrorEvent.Type.AD_ERROR, onAdError, false); // An event listener to tell the SDK that our content video // is completed so the SDK can play any post-roll ads. const contentEndedListener = function () { adsLoader.contentComplete(); }; videoContent.onended = contentEndedListener; // Request video ads. const adsRequest = new google.ima.AdsRequest(); adsRequest.adTagUrl = iinfoVastUrls[iinfoVastUrlIndex]; console.log('Preroll advert: ' + iinfoVastUrls[iinfoVastUrlIndex]); videoContent.muted = false; videoContent.volume = 1; // Specify the linear and nonlinear slot sizes. This helps the SDK to // select the correct creative if multiple are returned. // adsRequest.linearAdSlotWidth = prerollWidth; // adsRequest.linearAdSlotHeight = prerollHeight; adsRequest.nonLinearAdSlotWidth = 0; adsRequest.nonLinearAdSlotHeight = 0; adsLoader.requestAds(adsRequest); } function createAdDisplayContainer() { // We assume the adContainer is the DOM id of the element that will house // the ads. prerollDocument.getElementById('videoContent').style.display = 'none'; adDisplayContainer = new google.ima.AdDisplayContainer( prerollDocument.getElementById('adContainer'), videoContent); } function unmutePrerollAdvert() { adVolume = !adVolume; if (adVolume) { adsManager.setVolume(0.3); prerollDocument.getElementById('adMuteBtn').innerHTML = ''; } else { adsManager.setVolume(0); prerollDocument.getElementById('adMuteBtn').innerHTML = ''; } } function onAdsManagerLoaded(adsManagerLoadedEvent) { // Get the ads manager. const adsRenderingSettings = new google.ima.AdsRenderingSettings(); adsRenderingSettings.restoreCustomPlaybackStateOnAdBreakComplete = true; adsRenderingSettings.loadVideoTimeout = 12000; // videoContent should be set to the content video element. adsManager = adsManagerLoadedEvent.getAdsManager(videoContent, adsRenderingSettings); // Add listeners to the required events. adsManager.addEventListener(google.ima.AdErrorEvent.Type.AD_ERROR, onAdError); adsManager.addEventListener( google.ima.AdEvent.Type.CONTENT_PAUSE_REQUESTED, onContentPauseRequested); adsManager.addEventListener( google.ima.AdEvent.Type.CONTENT_RESUME_REQUESTED, onContentResumeRequested); adsManager.addEventListener( google.ima.AdEvent.Type.ALL_ADS_COMPLETED, onAdEvent); // Listen to any additional events, if necessary. adsManager.addEventListener(google.ima.AdEvent.Type.LOADED, onAdEvent); adsManager.addEventListener(google.ima.AdEvent.Type.STARTED, onAdEvent); adsManager.addEventListener(google.ima.AdEvent.Type.COMPLETE, onAdEvent); playAds(); } function playAds() { // Initialize the container. Must be done through a user action on mobile // devices. videoContent.load(); adDisplayContainer.initialize(); // setupDimensions(); try { // Initialize the ads manager. Ad rules playlist will start at this time. adsManager.init(1920, 1080, google.ima.ViewMode.NORMAL); // Call play to start showing the ad. Single video and overlay ads will // start at this time; the call will be ignored for ad rules. adsManager.start(); // window.addEventListener('resize', function (event) { // if (adsManager) { // setupDimensions(); // adsManager.resize(prerollWidth, prerollHeight, google.ima.ViewMode.NORMAL); // } // }); } catch (adError) { // An error may be thrown if there was a problem with the VAST response. // videoContent.play(); } } function onAdEvent(adEvent) { const ad = adEvent.getAd(); console.log('Preroll event: ' + adEvent.type); switch (adEvent.type) { case google.ima.AdEvent.Type.LOADED: if (!ad.isLinear()) { videoContent.play(); } prerollDocument.getElementById('adContainer').style.width = '100%'; prerollDocument.getElementById('adContainer').style.maxWidth = '640px'; prerollDocument.getElementById('adContainer').style.height = '360px'; break; case google.ima.AdEvent.Type.STARTED: window.addEventListener('scroll', onActiveView); if (ad.isLinear()) { intervalTimer = setInterval( function () { // Example: const remainingTime = adsManager.getRemainingTime(); // adsManager.pause(); }, 300); // every 300ms } prerollDocument.getElementById('adMuteBtn').style.display = 'block'; break; case google.ima.AdEvent.Type.ALL_ADS_COMPLETED: if (ad.isLinear()) { clearInterval(intervalTimer); } if (prerollLastError === 303) { playYtVideo(); } break; case google.ima.AdEvent.Type.COMPLETE: if (ad.isLinear()) { clearInterval(intervalTimer); } playYtVideo(); break; } } function onAdError(adErrorEvent) { console.log(adErrorEvent.getError()); prerollLastError = adErrorEvent.getError().getErrorCode(); if (!loadNext()) { playYtVideo(); } } function loadNext() { iinfoVastUrlIndex++; if (iinfoVastUrlIndex < iinfoVastUrls.length) { iinfoPrerollPosition.remove(); playPrerollAd(); } else { return false; } adVolume = 1; return true; } function onContentPauseRequested() { videoContent.pause(); } function onContentResumeRequested() { videoContent.play(); } function onActiveView() { if (prerollContainer) { const containerOffset = prerollContainer.getBoundingClientRect(); const windowHeight = window.innerHeight; if (containerOffset.top < windowHeight/1 && containerOffset.bottom > 0.0) { if (prerollPaused) { adsManager.resume(); prerollPaused = false; } return true; } else { if (!prerollPaused) { adsManager.pause(); prerollPaused = true; } } } return false; } function playYtVideo() { iinfoPrerollPosition.remove(); youtubeIframe.style.display = 'block'; youtubeIframe.src += '&autoplay=1&mute=1'; } }